|
|
Humor jako protektivní faktor profesní zátěže učitele
Vertelmanová, Hedvika ; Štětovská, Iva (vedoucí práce) ; Morávková Krejčová, Lenka (oponent)
Tato bakalářská práce podává krátký přehled teorií a výzkumů v oblasti psychické pracovní zátěže, protektivních faktorů a humoru. Autorka se snaží najít a naznačit propojení mezi těmito oblastmi. Od obecné problematiky stresu tato práce přechází k možnostem obrany proti němu a dále zaměřuje svůj zájem specificky na humor. Předkládá přehled obecných teorií humoru a pak se zabývá konkrétní možností využití humoru k vyrovnání se s psychickou zátěží. Cílem praktické části této práce je prozkoumat způsob, jakým učitelé na vysokých školách humor užívají. Záměrem tohoto zkoumání je nalézt prostor pro zlepšení mechanismů, kterými se učitelé se stresem vyrovnávají.
|
|
| |
|
| |
|
| |
|
|
Humor jako protektivní faktor profesní zátěže učitele
Vertelmanová, Hedvika ; Štětovská, Iva (vedoucí práce) ; Morávková Krejčová, Lenka (oponent)
Tato bakalářská práce podává krátký přehled teorií a výzkumů v oblasti psychické pracovní zátěže, protektivních faktorů a humoru. Autorka se snaží najít a naznačit propojení mezi těmito oblastmi. Od obecné problematiky stresu tato práce přechází k možnostem obrany proti němu a dále zaměřuje svůj zájem specificky na humor. Předkládá přehled obecných teorií humoru a pak se zabývá konkrétní možností využití humoru k vyrovnání se s psychickou zátěží. Cílem praktické části této práce je prozkoumat způsob, jakým učitelé na vysokých školách humor užívají. Záměrem tohoto zkoumání je nalézt prostor pro zlepšení mechanismů, kterými se učitelé se stresem vyrovnávají.
|
|
|
Pracovní stres a strategie jeho zvládání
Beranová, Michaela ; Gruber, Jan (vedoucí práce) ; Záškodná, Helena (oponent)
Bakalářská práce se ve své teoretické části zaměřuje nejprve na obecné pojetí stresu a jeho biologických a psychologických aspektů. Následně vymezuje specifika stresu v pracovním životě jedince, povahu působících stresorů a jeho další souvislosti. Pozornost je dále věnována strategiím zvládání stresu, v práci jsou představeny nejznámější koncepce těchto strategií a jejich popis. Prostor je věnován rovněž metodám zkoumání stresu a jeho zvládání a představení základních charakteristik cílové skupiny asistentů a asistentek, jimž je věnována empirická část práce. Empirická část je tvořena kazuistikami pracovníků na asistentských pozicích. V rámci těchto kazuistik je zkoumána povaha jejich práce a z ní vyplývající stresory, subjektivní hodnocení pracovního stresu a preference strategií zvládání. V závěrečné diskusi jsou vymezeny společné rysy identifikované v rámci kazuistik, které jsou konfrontovány s teoretickými poznatky v rámci dané problematiky. Klíčová slova stres, pracovní stres, strategie zvládání stresu, metody zkoumání stresu, asistenti a asistentky
|
|
|
Zvládání stresu při simultánním tlumočení (teoreticko-empirická studie)
Přibylová, Marie ; Čeňková, Ivana (vedoucí práce) ; Rejšková, Jana (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá zvládáním stresu při simultánním tlumočení. Pojednává o jeho biologickém účelu, o stresorech neboli podnětech, které ho vyvolávají a o jeho fyziologických, behaviorálních, emocionálních a kognitivních projevech a účincích. Zvláštní pozornost je přitom věnována pracovnímu stresu, a to především stresu vznikajícímu v souvislosti s tlumočením, nároky této profese na osobnost tlumočníka a konkrétními stresory v tlumočnické profesi. Práce se detailně zabývá styly, strategiemi a technikami zvládání stresu. V empirické části práce zjišťujeme, jaká jsou očekávání a obavy začínajících studentů tlumočnictví z hlediska stresu, zda studenti i profesionální tlumočníci považují tlumočení za stresující aktivitu a proč, zda mají dojem, že výuka strategií a technik zvládání stresu by měla být nedílnou součástí přípravy na toto povolání, a jaká je v tomto ohledu situace na vybraných českých a na zahraničních vysokoškolských pracovištích. Na základě zjištěných skutečností pak práce přináší doporučení pro praxi, především z hlediska tlumočnického výcviku. Klíčová slova: stres, stresor, pracovní stres, techniky zvládání stresu, coping, simultánní tlumočení, tlumočnický výcvik
|
|
|
Profesní stres speciálních pedagogů
FIKAROVÁ, Klára
Profese speciálního pedagoga patří mezi velice náročné zaměstnání. Jsou na něj kladeny vysoké nároky, které snižují dobu odpočinku, a tím se zvyšuje míra ohrožení stresem. Speciální pedagog by měl být vyrovnanou osobností, dobře vybavenou schopnostmi a znalostmi, jak stres zvládnout. Téma této bakalářské práce je ?Profesní stres speciálních pedagogů? a svým obsahem se zaměřuje na osobnost speciálního pedagoga a na zjištění hlavních zdrojů zátěže souvisejících s jeho profesí. V teoretické části, první kapitola zahrnuje, jak obecné předpoklady pracovníka v pomáhajících profesích, tak osobnostní předpoklady speciálního pedagoga a jeho kompetence. Další kapitola je věnována institucionálním podmínkám pro práci speciálního pedagoga, kde jsou charakterizována zařízení, ve kterých pracují respondenti z mého výzkumného souboru. Následující kapitola je zaměřena na popsání pracovní zátěže u učitelů a speciálních pedagogů a strategiím jejího zvládání. Velice důležitá část práce je kapitola s názvem ?Zdroje a příčiny pracovní zátěže v profesi speciálního pedagoga?, kde je věnována pozornost předpokládaným zdrojům zátěže v učitelské a speciálně pedagogické profesi. Závěrečná kapitola se zaměřuje především na syndrom vyhoření, protože skloubením nahromaděného pracovního stresu, vysokých požadavků a vyčerpáním osobních zdrojů může speciální pedagog dospět k úplnému vyčerpání svých sil. Tato kapitola se zabývá hlavně prevencí. Nástroji prevence může být asertivita a supervize, o kterých se často zmiňovali respondenti ve výzkumné části. Obecné cíle výzkumu jsou formulovány, jako tři výzkumné otázky: 1) Co považují speciální pedagogové za hlavní zdroje zátěže? 2) Jak se speciální pedagogové vyrovnávají se zátěží? 3) Co jim pomáhá zátěž zvládnout? Výzkumná část práce je založena na kvalitativním výzkumném šetření. Metodou sběru dat byly polostrukturované rozhovory, které jsem vedla se speciálními pedagogy z různých zařízení a v různých fázích profesní dráhy. Před samotným rozhovorem s respondenty byly stanoveny okruhy otázek a výpovědi nahrávány na diktafon. Získané údaje byly vyhodnoceny pomocí postupů tématické obsahové analýzy. Z výpovědí respondentů vyplynulo, že nejvíce zatěžující pro ně bývá zodpovědnost. Speciální pedagog, provádějící diagnostiku má zodpovědnost za diagnózu, kterou žákovi stanoví. Speciální pedagog, který navíc vykonává řídící funkci má zodpovědnost, jak za svůj tým, tak vede velmi rozsáhlou administrativu a také musí neustále sledovat legislativu, která se v dnešní době dost často mění. Na rozdíl od učitelů na běžné škole se u speciálních pedagogů násobí zátěž spojená se zdravotním postižením žáků, s čímž může souviset menší zpětná vazba. Pro speciálního pedagoga bývá někdy obtížné vidět za činností s nimi ten hlavní cíl a budoucnost. Navíc musí dávat větší pozor, aby sám neupadl do stereotypu. Pro speciální pedagogy je také těžké nenosit si práci domů a občas se stane, že musí doma u televize vyrábět pomůcky na další den. Respondenti navíc uvedli, že je jejich náplň práce mnohdy dost obecná a oni musí plnit něco, co už nespadá do jejich kompetencí. Z mého výzkumu vyplývá, že při zvládání profesního stresu je pro respondenty nejdůležitější poznat sám sebe a naučit se pracovat sám se sebou. K tomu jim pomáhá, jak další vzdělávání pomocí různých kurzů a samostudia, tak asertivní chování. Podle očekávání zmiňují i důležitost odpočinku. Někteří speciální pedagogové z mého výzkumného souboru volí fyzickou aktivitu, u které se odreagují, jiní si odpočinou spíše při nějaké pasivní relaxaci. Pro většinu respondentů je také velice důležitý čas strávený s rodinou a přáteli.
|
|
|
Profesní zátěž členů výjezdových skupin zdravotnické záchranné služby
VELDA, Jakub
Tématem této bakalářské práce je problematika, týkající se profesní zátěže, se kterou se pracovníci zdravotnické záchranné služby na výjezdech setkávají. Záměrem této práce bylo zjistit, jaké faktory vnímají jako nejvíce zátěžové, jejich zkušenosti s kritickými situacemi a jakou formou se snaží se situacemi vyrovnat. Taktéž bylo cílem zjistit názor a popsat zkušenosti záchranářů s psychologickou pomocí a jejími modifikacemi. Realizace výzkumu proběhla kvalitativní formou prostřednictvím polostrukturovaných rozhovorů se členy výjezdových skupiny zdravotnických záchranných služeb Středočeského a Jihočeského kraje, pracujícími na pozici zdravotnický záchranář. Výzkumem bylo zjištěno, že se respondenti rozhovorů v souvislosti se svou profesí opravdu setkali s kritickými událostmi, kterými se cítili psychicky po určitou dobu výrazně ovlivněni. Respondenti také vnímají, že základy položené psychologické intervenci pro zaměstnance zdravotnických záchranných služeb v určitých krajích jsou dobrým předpokladem, aby i tato základní složka integrovaného záchranného systému měla pro své pracovníky zajištěno zázemí po psychické stránce a dopomohla svým zaměstnancům jak prevencí, tak i intervencí k duševní rovnováze, kterou vnímají jako jeden ze základních předpokladů správného plnění úkolů a povinností, které jsou obecně na pracovníky Zdravotnické záchranné služby kladeny. Možnou alternativou ke zlepšení této problematiky by mohlo být zakomponování legislativní povinnosti zaměstnavatele pečovat o psychickou stránku zaměstnance plnícího rizikové povolání.
|
host ::
RSS.